Mám prosbu. Dej nám, prosím, tuto pozvánku na web Boršičanú pro ty, co nás znají a měli by případně zájem se na nás přijet podívat. Přece jenom tam hrajem v podstatě všichni, co chodíme do Nivničky - Peti, Lukáš, Finík a já. Samozřejmě všechny zvem a budem rádi, když nás podpoří.
Mladá dudácká muzika ze Strakonic ... CM Stanislava Gabriela ... Boršičané a Nivnička
Děkuju všem, kteří sa jakýmkoli způsobem zasloužili o včerejší parádní koncert. V první řadě samozřejmě všem divákům, kteří přišli. Potom velmi účinkujícím, kteří předvedli strhující výkony. A nakonec nejvíc těm "neviditelným", kteří vše nachystali - lepení a věšení billboardů, výzdoba, chystání a úklid Besedy, zabezpečení a příprava občerstvení, obsluha baru, napečení buchet, ozvučení, moderování, prodávání vstupenek, natočení videozáznamu, fotografování, psaní do novin, poskytnutí ubytování a vaření Strakoničákům... Jsem moc rád, že letos se zapojilo zase víc lidí a byli to především rodiče našich suprových dětí.
Vojtěch, Běla a Vlastimil Ondrovi ... Malučká nivnička ... Marek a Jiří Pavlicovi
Muzikaša a Malá nivnička ... Mladá dudácká muzika ze Strakonic ... Malučká nivnička
● a tady na videu z koncertu zpívá, tančí a hraje si Malučká nivnička ●
videa Radka Bartoníčka:
....
Muzikaša a Malá nivnička ........ a závěrečná píseò
a dále citujeme ze stránek www.SlovackoDnes.cz Radka Bartoníčka:
Rád bych se vrátil ke včerejšímu nádhernému koncertu v Nivnici, o němž jsem se zmiòoval v pozvánkách - tam najdete také podrobné informace k celému tomuto setkání.
Když koncert začínal, točila se mně hlava, brněla mně ruka a tak nějak mně nebylo dobře po těle, říkal jsem si, že snad ani nezvednu foák na focení a točení. Jenže s každou další písničkou jsem se cítil lépe a nakonec jsem si připadal čilý jako rybička. Můžete se nad tím pousmát, však sám se nyní usmívám, můžete namítnout slova o náhodě, ale kde že, já vím, že tento koncet měl léčebné účinky - to hraní i zpívání občas mívá. A v Nivnici se včera večer při Zpívání v krajině Komenského léčilo měrou vrchovatou.
Protože spěchám, nejraději bych vám napsal, a se podíváte na video a že písmenka připíšu později, jenže až mně potkáte, budete mně, vážení čtenáři, oprávněně nadávat, že jsem písmenka už později nepřipsal - jak se mi to občas stává. Proto alespoò pár napíši nyní.
V Nivnici jsem se přesvědčil definitivně o tom, co si myslím, už dávno. Že totiž nestačí "jen" zorganizovat nějaké zpívání a "nějak" poskládat účinkující do programu pěkně po sobě, ale nesmírně důležité je dnes dát takovým setkáním myšlenku, pokud možno myšlenku silnou.V Nivnici takovou myšlenkou bylo rodinné zpívání, zpívání a hraní si s dětmi doma v rodině. A nejen to, ale také zpívání dětí, které se neodehrává pouze na pódiu a na zkouškách, ale které vychází z našich tradic. V případě dětí z Nivničky například z osobního prožitku, kdy byly se svými rodiči loni péct postaru chleba.
Jestliže tedy včerejší program začínaly děti zpíváním a povídáním o pečení chleba, bylo v tom mnohem více, než "nějaké" zpívání o něčem, co jim nic neříká. "Je to náš Labyrint světa a ráj duše, naše Informatorium školy mateřské," zaznělo k divákům poselství od vedoucího dětí Vlastika Ondry, čímž všechny přítomné pozval tím nejcitlivějším způsobem právě k podvečernímu putování krajinou Komenského - krajinou, kterou bychom měli putovat my všichni.
Obdivoval jsem také to, kolik dětí se v programu objevilo, pamatuji si, že ještě před rokem měl Vlastik kolem sebe malých dětí poskrovnu, ale během několika měsíců přivedl za pomoci rodičů k písničce tolik dětí, že se málem nevešly ani na jeviště. A nešlo jen o děti z Malučké Nivničky, ale i děti starší. A to nemluvím o dětské cimbálovce Muzikaši, jejíž narození a život by šlo přirovnat k narození a "vypyplávání" narozeného mimina. Toto miminko se už ale dokázalo postavit na vlastní nohy a sklidit zasloužený potlesk diváků.
A píši-li o nejmenších dětech, musím se přiznat, že jsem byl dojatý, když jsem pozoroval vystupující děti i jejich rodiče. Znám je už trošku delší dobu a hleděl jsem, jak děti s písničkou vyrůstají, jak mají neustále kolem sebe své rodiče, tito rodiče přivádějí na svět další děti a ty už také "cupitají" kolem nivnického foklorního kroužku. Skoro mám strach se o tomto zmiòovat, abych svými slovy nerozbil něco, co je křehké a zřejmě i nevyslovitelné.
Mohl bych psát o dalších věcech, které mě včera v Nivnici napadaly, ale bylo by to opravdu dlouhé psaní. Velmi jsem byl vděčný za vystoupení Jiřího Pavlici, který přišel se svým synem (později uvidíte tady na videu), velmi dobrý dojem zanechala také Cimbálová muzika Stanislava Gabriela (také uvidíte později na videu), výborným doplněním byl také "cizí folklor", který přivezla ze Strakonic s chutí hrající Mladá dudácká muzika.
Samozřejmě nezapomínám ani na Mužský sbor z Boršic u Blatnice a dospělou Nivničku, jejich ne tak dávné setkání bylo šastné pro oba soubory, osobně se těším na každé jejich vystoupení i na každou jejich písničku, a to hlavně proto, že umí hledat krásné, a ne až tak známé písničky - mimochodem, i toto bude stále více pro foklorní soubory odkudkoliv nesmírně důležité, známé "hity" je dobré umět do programu zařadit, pokud je to ale až moc často, ztrácí to smysl i diváky. Naopak, hledání po sbírkách i lidech se bude stále více cenit!
Nezbývá mi, než poděkovat všem, kteří nás v Nivnici krajinou Komenského provázeli. A kteří mnohé z nás diváků donutili k přemýšlení nad sebou samými a našim vlastním putováním naší vlastní krajinou víc, než možná tuší. DĚKUJU!
Boršičané a Nivnička nominováni
na cenu FOSKAR 2009
pátek 12. února 2010 ... Brno, Strážnice
Tak ně došla e-mailem nominace na folklorní cenu FOSKAR 2009. Abych to malučko priblížil. Existuje jakási folklorní akademie složená z vybraných folkloristů z celé ČR. V prvním kole každý z těchto lidí sám za sebe v nekolika vybraných kategoriích vyzdvihl folklorní počiny v roce 2009. Po sečtení všeckých hlasů vzešla táto nominace.
Jsme navrhnutí v kategórii veřejně prezentovaný porad za porad Boršická svajba, kerý sme v Národním divadle v Praze predvédli 17.6.2009.
Co sa bude dět daléj. No, včíl bude tá samá folklorní akademie volit ve druhém kole hlasování v každé kategorii jednoho "vítěza". Hlasuje sa do 20. února 2010. FOSKARé budú vyhlásení na slavnostním večeru 17.4.2010 v Divadle Bolka Polívky v Brně... chcete vědět více?, pak kukněte na www.foskar.cz.
boršický fašank 2010 výprava k tajemnosti domova
neděla 14. února 2010 ... Boršice u Blatnice, po dědině
Srdečně Vás zveme na fašankovou obchůzku po dědině, plnou fašankových maškar a masopustního veselí, na této akci spolupracují mužský sbor Boršičané a SDH Boršice u Blatnice, začátek akce je ve 12:30 hod.
Trasa obchůzky: Vychází se od obecní hospody, dále po ulici Školní směrem k Panskému háji, potom projde průvod „Jamama“ směrem ke Svazarmu, dále dolů ulicí Kostelní až ke hřbitovu, celá ulice Hlavní a po obchůzce ulice Za humny se průvod vrací k obecní hospodě. Návrat je předpokládán okolo 17 hodiny a potom se uskuteční tradiční pochovávání basy v obecní hospodě.
Pořadatelé děkují předem za každé obdarování a pohoštění průvodu.
Úterý 16. února 2010 v 19:00 konec fašanku s mužským sborem Boršičané, hasiči a souborem Nivnička v obecní hospodě ... zpívání, tančéní, škvařenina... konec o půlnoci...
strýc Slaníkú slavíl pětadevadesáté narozeniny výprava k tajemnosti domova
sobota 6. února 2010 ... Boršice u Blatnie, u Slaníkú
Kamarádi, prevelice moc Vám všeckým děkuju za sobotní besedu u príležitosti krásných dědečkových narozenin. A enom si tak tajně predstavuju, jaké by to bylo hezké sejít sa opět tak za pět let ve stejném domku ve stejné sestavě... No, ale zpět. Udělali ste nám, ale hlavně oslavencovi, velikú rados a taká milá beseda pěkně pohladila po duši. Šak aj jakásik slza ukápla. Dědáček už sa na druhý deò ptali, kdyže budú fotky. Vzhledem k tomu, že tam bylo víc "fotografú", bude nejaký čas trvat, než to seskládám dohromady. Tak eště jednúc: "Díky moc!" A už idu na zkůšku. Zdarec ...Jožka Slaník...
... na dalším textu ev. videu sa zatým pracuje, nižéj sú už fotky ...
OTVÍRAJ ŠENKÉRKO VRATA
tip na nadcházející víkend: 
boršické pochovávání basy 
