VÝJIMEČNÝ ROČNÍK LEGRÚTÚ
aneb historie, novinky a zvláštnosti letošních hodů

...podle dávné tradice sa sejdú legrúti v hodovú sobotu navečér u hospody, chytnú sa za ramena a idú s muzikú po dědině. Dechovka duní ztichlýma uličkama a ludé za oknama špicujú uši. Legrúti obcházajú domy svých tanečnic a žádajú rodiče o svolení odvést si jejich dcery k hodovéj muzice. Kromě muzikantú a podlegrútú jich doprovázajú postupně se po cestě nabalující davy zvědavých obyvatel Boršic u Blatnice.

Vše sa odehrává v hluboké černé predadventní tmě, kerú aspoò trochu trhajú pouliční lampy a hodně pak ostré světla silných reflektorů, jež nasvicujú scénu pred domy děvčat z ročníku. Tu na chodníku a na silnici legrúti vytáčajú svoje tanečnice a nezapomenú vyvést ani rodiče. Široká rodina dívek zatým štedro hostí slivovicú, vdolečkama, zákuskama nebo nečím od masa masy diváků. Najednúc v téj tmě vykvétá nádherná vesnická pospolitos.

Nakonec sa ide ke starostovi žádat o právo. Starosta mívá svoju reč krásně dlúhú a sepsanú ve veselých v rýmoch. Je rados to poslúchat.

Tak a ne jinak tomu bylo i v roce 2015. Tento ročník legrútú, čítající dva hochy a tri děvčata však byl v nekolika ohledoch výjimečný. Už dlúho pred hodama sa dali dohromady a vymysleli, že zatančíjá hodové pásmo boršických sedláckých. Když ho secvičili a vypilovali, došli za zpěvákama z mužského sboru a domlúvili sa na pěveckém a hudebním doprovodu. Tančení jim na zkúškách šlo tak dobre, že jich Boršičané nechali vystúpit aj na svojém predhodovém poradu. Ohlas mezi divákama býl veliký.

Za další zmínku stójí to, že letos sa noční tanečně krojovaný průvod zastavíl poprvní na faře, aby pozvál na hodovú veselicu aj duchovního otca. Myslím, že to ukazuje na to, jak dobré vztahy s mladýma si otec Norbert během svého působení v Boršicách vypěstovál.

Tož tak... Došlo sa do kulturáku a byla hodová zábava. Ale o téj zas jindy :)

fota: Vít Hrabal
text: Vlastimil Ondra